Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


 

 

kocab-dobravoda.jpg   ....... patron českých cikánů a jejich ombudsman


   

Romové ve Švýcarsku
Vrátil jsem se z 6 denní studijní cesty ve Švýcarsku.
Je tam také hodně cikánů/romů, ale vidíte na rozdíl u nás, jak tvrdě pracují,
jak mi Renáta, majitelka 2 hotelů, členka městské rady, u které jsem byl,
sdělila.
Mají tuto motivaci:
Podporu v nezaměstnanosti jen po odpracování souvisle 5 let bez delšího
přerušení. Odmítnutí práce - žádná podpora.
Ztráta zaměstnání vlastní vinou - absence, požití alkoholu na pracovišti -
žádná podpora.
Zničení obecního bytu a státního majetku musí zaplatit anebo do vězení a
tvrdě tam pracovat na uhrazení škody.
Je s podivem, že pseudohumanisté a Kocáb nekřičí a veřejně nekritizují
Švýcarskou konfederaci, že nechce zadarmo bez odevzdané práce živit
parazity.
A nikdo v rámci Evropy nemluví o rasismu ve Švýcarsku.
Proto chci, aby ty neoprávněné různé podpory a sociální dávky platily
parlamentní strany, když dopustily takovýto stav rasismu naruby !!!!
Kdo souhlasí, ať pošle dál ....

  Ztracené národy - cikáni

 

 

Počátkem 15. Století se v Evropě začali objevovat skupiny temnohnědých poutníků. Někdo jim říkal Bohemiens, Čechové, protože prý pocházeli z Čech. Někteří jim říkali Egypťané, protože jejich vůdce se pyšnil titulem egyptského vévody. Již od svého objevení se v Evropě provozovali věštectví, kradli a loupili. Přes noc byli vidět, jak nocují ve skupinách ve stanech, které si vlastnoručně vyrobili. Nikdo nevěděl, jaké mají náboženství. Přesto, že nebylo možné určit jejich pravověrnost sami se hlásili k tomu, že jsou křesťané. Žili ve společnosti žen, které používali k věštění celou škálu předmětů, symbolů a čísel.

Odkud přišli cikáni

Odkud se vlastně objevil tento zvláštní národ? Z jakého prokletého a poničeného světa zůstal tento pozůstatek lidí? Obyvatelé Evropy se domnívali, že jsou pozůstatkem dětí čarodějnic a démonů.Obrazek Která umírající bytost je odsoudila k věčnému bloudění světem? Takové rozrušené myšlenky napadali lidi při pohledu na přicházející cizince, kteří si z neznámé kultury zachovali hlavně vášně a pověry.

Neznámí temnohnědí cizinci

byli nepřátelé práce, navážili si majetku ani rodiny. Rádi k sobě přitahovali ženy a děti. Jako přízrak je doprovázel ruch, který způsobovali všude, kde se objevili.

Kronikář z Paříže o cikánech

  • Kronikář z Paříže v roce 1427, v sobotu 17. Srpna zapsal následující:

Do okolí Paříže přišlo dvanáct osob vydávajících se za kajícníky, vévodu, hrabě a dalších několik mužů. Všichni přijeli na koních s tím, že jsou dobří křesťané a že přijíždí z Dolního Egypta. Cikáni tvrdili, že byli křesťané už před prvními křesťany, kteří si je nakonec podrobili, aby je přivedli ke křesťanství. Kdo kladl odpor, toho zabili, kdo se podrobil, ten si mohl nechat půdu a statky s tím, že musí navždy vyznávat Ježíše Krista. Říkali, že měli krále a královnu, kteří přistoupili k vyznání v Ježíše Krista a proto zůstali ve vzdálené zemi. Následně tuto zemi napadli Saracéni s tím, že se okamžitě téměř celá země obrátila ve víru Saracénů. To samozřejmě vyvolalo válečný dopad německého císaře, polského krále a jiných vládců, kteří bez problémů zase obrátili celou zemi na víru křesťanskou. Císař a králové však jako trest ustanovili, že již nikdo z tohoto národa nesmí bez povolení papeže vlastnit žádnou půdu.

Citát

Zevně mají víru svého kraje, ale bez průtahu dají dítě několikrát křtíti (k vůli darům od kmotrů), nebo přijmou jinou víru.

 

Cesta cikánů do Říma

Celý národ se proto zvednul a putoval do Říma, kde se chtěli vyzpovídat Papeži. Průvod národa, malí i velcí, ženy i muži, předstoupili před papeže, který jim uložil, že za své hříchy musí sedm let bloudit světem a nemít vlastního lože. Předal jim dopis, aby každý biskup, kterého navštíví, věnoval těmto cikánským poutníkům 10 liber ražených v Toursu.

Cikánům zakázán vstup do Paříže

29. srpna dorazila jedna skupina cikánských žen, mužů a dětí do Chapelle-Saint-Denis s tím, že nebyla vpuštěna do Paříže. Tvrdili, že se těší, až dokončí svoji pouť, protože jim prý svatý otec slíbil, že na konci poutě je čeká výborná a úrodná půda.

Cikáni a kejklíři

Hodně lidí přicházelo pozorovat tyto cizince, protože předváděli zajímavé akrobatické a jiné kousky. Všichni muži měli propíchnuté uši, ve kterých se třpytilo několik kruhu nebo prstenů. Říkali, že v jejich zemi je to odznak šlechtictví. Všichni cikáni byli hodně snědí a hlavu jim pokrývala černá kudrnatá kštice vlasů.Obrazek Obličeje měli plné jizev a jejich ženy byly to nejčernější, co si bylo možno představit. Někteří muži měli na sobě plášť, košili nebo kus látky sepnutý na ramenou. Bylo to nejubožejší, co do té doby Francie spatřila.

Citát

Cikáni mají více méně temnou pleť, černé, husté vlasy, temné, jiskrné oči, podlouhlý obličej, nízké čelo, mírně vystouplý nos, vždy přišpičatělý. Mají malá ústa, krásné červené rty a bílé, zdravé zuby. Oči jsou blízko sebe a mírně šikmé. Dolní čelist mírně vystupuje. Lebka jest malá a mírně podlouhlá. Podlouhlý obličej, orlí nos-kulatější obličej a tupější nos, méně jiskrný zrak. Cikáni ve vášni nikdy nezčervenají, jen zblednou. Tělo je prostřední, silné, ale štíhlé. Tlustší bývají obvykle jen staré ženy. Nohy a ruce jsou malé, prsty dlouhé a špičaté.

Cikánské čarodějky a věštkyně

Tento chudobný cikánský národ měl mezi sebou čarodějky, které se snažili každému číst jeho budoucnost i minulost z ruky, čímž způsobovali nemalé hádky v jejich domácnostech. Mužům říkali Obrazek„tvoje žena…tvoje žena…tvoje žena tě klame“ a ženám říkali „tvůj muž…tvůj muž…tvůj muž tě svedl k hříchu“. Zatímco hovořili o pekle a ďábelských stvořeních, vyprazdňovali měšce důvěřivých.

Cikánské kouzlo na peníze

Jeden pařížský občan říkal, že mluvit s těmito čarodějnicemi již několikrát, ale neví jak to udělali, že nevnímal, jak jim odevzdal peníze.

Pařížský biskup a exkomunikace - cikáni

Zanedlouho se o této skupině cizinců dozvěděl pařížský biskup, který nařídil exkomunikovat každého, kdo ukáže těmto cikánům svoji dlaň. Díky tomuto nařízení se dne 8. září vydala skupina na další pochod směrem k Pontoise.

Studánka – Cikánská čarodějná kuchyně

V lese blízko vesnice Hamel se nachází studánka, které říkají „Čarodějná kuchyně“. Podle tradice zde odpočívali tkz. Cara marasové(u nás používaný výraz maras), tedy cikáni, kteří podle starých flanderských zákonů měli právo nechat se živit okolním obyvatelstvem.

Jak se dostali cikáni do Anglie a Skotska

Nikdo neví, jak se vlastně dostali cikáni do Anglie a Skotska. Nikdo je neviděl připlout, ale objevilo se jich tam téměř sto tisíc.

Cikáni nejsou Arabové

Za Jana II byli cikáni odlišováni od Arabů, ale nikdo nevěděl, odkud přišli. V roce 1433 již byli známí v celé Evropě. Bavoři, kde se usídlila vetší skupina cikánů v čele s jejich králem Sindelem, je nazývali Bohmen, Češi, protože podle tehdejších informací prošli právě přes Čechy.

Cikáni a bordeils - bordel

Cikáni byli trpěni jako zlo. Někteří bloudili krajinou, jiní kovali koňské podkovy nebo řetězy pro psy. Kde se objevili, tam dokázali proniknout a ukrást co našli. Po jejich příchodu zmizelo úplně vše. Později si místo domů vykopávali čtvercové jámy v zemi s jednoduchou ypsilonovou střechou, která se zvedala těsně nad úroveň půdy. Ve Franci se těmto přístřeškům říkalo bordeils (bordel). V těchto přístřešcích žila celá rodina. Byl zde vchod a komín pro oheň, na kterém vařili veškeré nakradené jídlo.

Cikánské bordeils – místo neřesti

Právě bordeils se stalo místem, kde se ubírali milenci, kteří byli lační po čtení tajemství z dlaní. Zde se kupovala láska, prodávalo štěstí a odměňovala lež. Brzy se zde objevili kejklíři, kteří měli špičaté čepice plné hvězd a mystického výrazu. Kolem začali tancovat děvčata a začala se nabízet rozkoš. Bordeils se tak stalo královstvím rozkoší, lenosti a obžerství.

  • „Cikání byli ochotni udělat vše, aby nemuseli dělat nic“

 

Středověký učenec Vailant nazval cikány Rom-Muni

 

 

Rom-Muni (dnes jako rómové). Vailant popsal cikány jako vzbouřence primitivních kultur s kletbou na čele a loupeží v rukách. Brzy se proti těmto lidem vytvořila nenávist, která byla krmená tvrzením, že kradou děti, znásilňují dívky i chlapce. Nenávist byla propojená samozřejmě s následným pronásledováním, které si tento národ sám přivodil.

Cikánský Tarot

Cikáni přes to, že vykládají tarot nejsou nositeli tohoto klíče zasvěcení. Za přítomnost tarotu vděčí zrádcům židovské kabaly. Dnes víme, že cikáni pochází z Indie jako pozůstatek starého národa. Cikáni sami tvrdí, že jsou potrestáni strašlivou kletbou za znesvěcení velkých tajemství. Stanovili si právo, které je jejich povinností a to:

  • útočit
  • kořistit
  • loupit

Více o Tarot naleznete ZDE.

Pověst o cikánech

Na cikánském setkání se cikánští baroni dohadovali jak by měl správně žít cikánský národ. Nakonec se usnesli na následujícím:

Nepracovat

V dávné době se podle pověsti sešli cikáni a rozhodovali se o budoucnosti. První větou měla být „Svoboda a rovnost“. Svoboda se, ale neslučovala s povinností pracovat a rovnost s právem výdělku.

Nevzdělávat se

Někteří však vymysleli, že nejchytřejší při rozdělování majetku budou ve výhodě a přivlastní si největší lví podíl. Rozhodli se tedy, že nikdo nesmí mít intelektuální převahu.

Nedbát na vzhled

Další na řadě byla tělesná krása, kterou považovali za aristokracii a proto se shodli na rovnosti v ošklivosti.

Nemít domov, ale celý světObrazek

Protože člověk miluje zemi, kterou obdělává nesmí být cikán sedlákem, ale světoběžníkem, kterému patří celý svět.

 

CIKÁNI DLE OTTOVA  SLOVNÍKU NAUČNÉHO

Cikáni, kočovný kmen roztroušený po celé Evropě

. Vyskytli se v Turecku již v XI. století (podle některých v císařství Řeckém již poč. IX. stol. za Nikefora), v XIII. stol. rozšířili se po Uhrách a Polsku, r. 1417 jsou již u Baltického moře, r. 1422 v Italii, r. 1427 ve Francii, r. 1447 u Barcelony ve Španělsku: r. 1492 byli již ve Španělích pronásledováni zároveň se židy a Maury, r. 1531 vyšel v Anglii proti nim první edikt.

S počátku bájilo se o nich, že přišli z Egypta, že jsou kmen, který nepřijal Ježíška, když prchal před ukrutností Herodesovou.

Za trest prý jsou vypuzeni z vlasti a marně si budou hledati domova. [Cikáni] sami šířili tuto Obrazekbajku a kořistili z ní. Jejich povídání mělo vliv na tehdejší názory o Východě.

Když poznáni byli jako lháři, zloději a lotři, počali býti pronásledováni nejdříve ve Španělích, pak v zemích ostatních.

Ve stol. XVI. se jim ulevilo, tu a tam dály se i pokusy učiniti z nich národ usedlý a povznésti je, ale pokusy se nezdařily.

V Evropě každý národ je jinak pojmenoval;

řecky slovou Atsinganos (Athinganos),

bulh. Acigan,

rumun. Tzigan,

maď. Tzigany

, ital. Zingaro,

tur. Čingiané,

špan. Gitano,

angl. Gipsy,

albán. Yevk,

franc. Bohémiens.

Názvy angl. a špan. souvisí s bájí o jejich egyptském původu. franc. vznikl chybným názorem, protože první [Cikáni] přišli do Francie z Čech.

Název řecký prý původně značil sektu, která žila ve Frygii a Lykaonii, odkudž přišli [Cikáni] na Balkán. Jiní (jako M. J. de Goeje) odvozují název řec. od pers. tsjeng (hudební nástroj). U Herodota (V, 9) vyskytují se Singurai, ale nevíme, zda název ten souvisí s [Cikáni]-ny. V Asii prý slovou Kouli, v Indii Banjari nebo Lombadi, pravé jejich jméno je prý Gohuri.

Rozšířený název róm značí u nich muže, romí ženu.

O vlastním původě jejich poučuje nás jazykozpyt. Nářečí jejich navzájem silně se liší a rozeznává se jich 13:

řecké, rumunské, uherské, české, německé, polské, ruské, čudské, skandinavské, anglické, italské, baskické, španělské.

Ve všech jsóu však prvky řecké, slovanské a rumunské, což označuje nám cestu, jak se šířili. O cestě jejich svědčí i prvky perské a arménské. Jádro však ve všech nářečích jest indické a souvisí s dialekty dolního Indu. Jakou roli vlastně ve své pravlasti měli, proč a kdy ji opustili, není dosud bezpečně vyzkoumáno.

První zmínka o [Cikáni]-nech v Čechách

činí se ve »Starých letopisech českých« při r. 1416, kde se o nich dí, že se toho času poprvé v Čechách objevili a lid mámili. Avšak lze za to míti, že byli [Cikáni] v Čechách viděni již r. 1242, kdy sem přišli tajně jako vyzvědači Tatarův, a tu jim dle slova v řeči jejich často od nich užívaného tehdáž »kartas« říkáno. Také popis zevnějšku a chování jejich, jak jej v kronice Dalimilově nalézáme, zcela na pozdější [Cikáni]-ny připadá.

Že byli v Čechách příslušníci opovrženého tohoto kmene i pod jménem [Cikáni] před r. 1416 známi, dosvědčuje

»Popravčí kniha pánů z Rožmberka«,

kde se při r. 1399 dí, že se v tlupě lupičské, která tehdáž v jižn. Čechách řádila, nalézal vedlé několika Němců z Rakous též jistý »Cikán černý, Ondřejóv pacholek«.

R. 1416 přišel do Čech okázale předvoj (300 duší) [Cikáni]-nů malebně vystrojených, mužové koňmo, potloukal se po zemi a uměl si lid nakloňovati lživým vypravováním, že nepřátelé křesťanstva je vyhnali a že u Čechů hledají útočiště; proto byli vlídně přijati.

Za dob husitských nepokojů rozšiřovali se po Čechách valně a volně, a snášelivost česká lákala ještě větší houfy do Čech, kteří zabrali jižní lesnaté krajiny a i v Praze pokojně bydleli ve 2. pol. XV. stol. Za dob pronásledování [Cikáni]-nů v záp. Evropě nalezli útulku v Čechách, ač toho nebyli hodni, neboť spolčovali se s Turky, služby vyzvědačské a paličské jim konajíce, zvláště v l. 1536-4t. Proto začalo se proti [Cikáni]-nům vystupovati a to tak přísně, že bylo potřebí přísnost tuto mírniti zákony.

Vyssávali lid i zemi po celou dobu 30leté války, ba i později tak, že císař Leopold I. musil proti nim vydati dekret (21-dub. 1688), jímž vypovídali se ze země. Ale to nic neprospělo, spíše ještě [Cikáni] z Moravy a ze Slezska přicházeli a své šmejdy dále prováděli, tak že konečně reskriptem daným 11. čce 1697 za psance byli prohlášeni. Tu nastala hrozná štvanice na [Cikáni]-ny, v níž mnoho jich zahynulo; ale přes to uherští [Cikáni] pokoušeli se pořád ještě o přístup do Čech, zvláště do lesů v Táborsku a Budějovicku.

Za císaře Josefa I. počali se hrnouti z Uher a Moravy do Čech na svá obvyklá místa, i byli opět stíháni, věšeni a mrzačeni, ale bránili se také statečně, až vojenským zakročením ze země byli vyhnáni.

Též Karel VI. prohlásil patentem ze dne 20. čna 1721 [Cikáni]-ny za psance a stanovil, aby i ženy byly smrtí trestány.

Za panování Marie Terezie bylo poněkud upuštěno od přísných ustanovení Karlových.

Císař Josef II. snažil se [Cikáni]-ny přiměti k usedlému živobytí; měli bydleti v Uhrách a Sedmihradsku, ale [Cikáni] opustili vystavěná jim obydlí a raději se toulali provozujíce kejklířství, koňařství, kovářství, kotlářství, hadačství, žebrotu, krádež, ba i loupež. A potulnému tomuto životu dosud houževnatě jsou oddáni. Pozdější opatření policejní proti [Cikáni]-nům spadají v jedno s opatřeními proti tulákům.

Obšírnějších zpráv dočísti se lze v »Matici moravské« 1879. Ze [Cikáni] teprve do Moravy a do Čech přišli, když byli dříve mezi Řeky, Rumuny a Maďary žili, dokazuje slovník českých [Cikáni]-nů, v němž nalézají se slova těchto národů. Jna. [Cikáni] jsou nervosní.

V <štěstí jásají, v neštěstí si zoufají. v radosti se opíjejí.

Rádi se oddávají snění a stávají se mystiky.Obrazek Jejich filosof John Bunyan (v Anglii za Jakuba II.) je mystik. Jsou opojeni přírodou. Stan jest jejich domovem, opovrhují usedlým životem a jsou oddáni kočovnictví. Jsou uchváceni horečkou bloudění. Musí míti stále nové, živé, hluboké dojmy. O budoucnost se nestarají, o povinnostech nemají pojmu.

Česť je jim cizí a zásadám nerozumějí.

Cit jejich jest hluboký, žádost neukojitelná. Jejich bol a vášeň dojímá v hudbě. Poesie je dost jednoduchá; krátké, smutné popěvky, žerty, satiry, povídky. Zpívají a básní zároveň při tanci.

Ženy jako tanečnice, muži jako hudebníci prosluli.Obrazek

[Cikáni] mají své pověry, věří ve všeliké duchy a mocnosti přírodní. S kouzly a čarami provozují sice obchod, ale sami jim nejvíce věří. Svých názorů ovšem si nikdy neupravili a není v nich důslednosti. Zevně mají víru svého kraje, ale bez průtahu dají dítě několikrát křtíti (k vůli darům od kmotrů), nebo přijmou jinou víru.

Mravností muži nevynikají, ženy ještě méně.

Zlodějstvím a nepočestností smutně prosluli.

Pozoruhodna jest jejich láska k dětem.

Práce se štítí.

Milují koně a vedou jimi obchod.

Jsou též kováři, zlatníky, uhlíři, kejklíři, medvědáři.

Ženy jsou hadačky, kejklířky, lékařky,

ve Španělích balletky a prodavačky,

v Rumunsku služky.

[Cikáni] mají více méně temnou pleť, černé, husté vlasy, temné, jiskrné oči, podlouhlý obličej, nízké čelo, mírně vystouplý nos, vždy přišpičatělý. Mají malá ústa, krásné červené rty a bílé, zdravé zuby. Oči jsou blízko sebe a mírně šikmé. Dolní čelist mírně vystupuje. Lebka jest malá a mírně podlouhlá.

Hovelacque rozeznává u [Cikáni] nů dvojí typ (obojí původní): podlouhlý obličej, orlí nos-kulatější obličej a tupější nos, méně jiskrný zrak.

Ve vášni nikdy nezčervenají, jen zblednou. Tělo je prostřední, silné, ale štíhlé. Tlustší bývají jen staré ženy. Nohy a ruce jsou malé, prsty dlouhé a špičaté.

V Evropě jest jich asi 700.000; z toho 1/2 mill. na Balkáně a 150.000 v Rakousku.-

Srv. Grellmann, Histor. Versuch über die Zigeuner (1787, první ukázal na indický původ);

Pott, Die Zigeuner in Europa u. Asien (1843-44); Bataillard, De l'apparition et de la dispersion des Bohémiens en Europe (1849);

Miklosich, Über die Mundarten und die Wanderungen der Zigeuner Europas (1872-1877); články v různých časopisech, zvláště Gypsie Review.

Snůškou všech vědomostí o [Cikáni]-nech je Adriano Colocci, Gli Zingari (Turin, 1889). U nás studoval jejich jazyk Puchmajer a podlé něho napsal J. Ješina mluvnici (Romáňi Čib), kterýž i vydal pověsti a pohádky jejich a s Ulrichem mluvnici ruského nářecí [Cikáni]-nů: pak hrabě Rud Wratislav, Versuch einer Darstellung der Lebensweise, Herkunft und Sprache der Zigeuner (Praha, 1868). Horlivým pěstitelem jazyka cikánského v Uhrách je arcikníže Josef, jehož objemné dílo A cigány nyelotan r. 1889 vydala maď. akademie.

CIKÁN,NEBO,ROM

AT SE NAZÝVÁ JAK CHCE

VŽDY BUDE CIKÁN.

PRÁCE ,

JEHO ZDRAVÍ ŠKODÍ

VEZME SI SÁM

CO SE MU HODÍ.



 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář